Absorpční sazby: Co se děje s peněmi?

Vysvětlujeme, proč se Česka absorbují fondy pomaleji než jiné země a co to znamená pro regiony.

7 min čtení Začátečník březen 2026

Finanční grafy a statistiky na obrazovce počítače, digitální zobrazení dat o absorbci fondů

Co je to absorpční sazba?

Absorpční sazba je jednoduše řečeno procento peněz, které si země nebo region skutečně vezme ze společného rozpočtu EU. Není to jen o tom, kolik si Česko vezme — jde o to, kolik z těch peněz se nám podaří skutečně utratit a realizovat projekty.

Představte si to jako lístek do obchodu. EU vám dá miliardy korun na školství, infrastrukturu nebo ekologické projekty. Ale pokud je neutratíte na skutečné stavby, výzkum nebo školení, peníze se vrací zpátky. Česka historicky patří mezi státy, které si nedokáží přidělenou sumu efektivně „pohltat”. To není problém jen českého rozpočtu — jde o to, jak rychle se podaří projekty připravit, schválit a realizovat.

Grafické znázornění budgetového plánování a analýzy dat s barevnými grafy a tabulkami

Obrazovka s evropskými statistikami financování a monitorovacími údaji o fondech

Jak si Česko vede?

V současné rozpočtovém období (2021–2027) si Česko stojí spíš průměrně. Zatímco země jako Slovensko nebo Polsko absorbují fondy v tempu kolem 60–70 procent, my jsme se v loňském roce pohybovali okolo 45 procent. To není katastrofa, ale zdaleka to není ani ideální.

Proč je to problém? Když si peníze nevezmeš včas, můžeš je ztratit úplně. Každé rozpočtové období má konec. EU nepochopí, proč si máš na stavbu školy nebo obnovu energetiky peníze rezervovat, když se jich v daném roce nepoužiješ. A to jsou miliardy, které by v Česku pomohly skutečně zlepšit infrastrukturu nebo školství.

Co brání rychlejší absorbci?

Byrokracie a administrativa

Každý projekt musí projít spoustou schválení. Stavební povolení, environmentální posudky, veřejné soutěže — to všechno trvá. Česko má tři až čtyři roky, aby projekt připravilo, schválilo a fyzicky realizovalo. Někdy na to nestihne.

Nedostatek připravených projektů

Chceš stavět novou komunikaci? Potřebuješ mít ji projektanta, stavbyvedoucího a peníze na výkupy pozemků. Ne všechny regiony mají tolik připravených projektů, kolik by stihly realizovat.

Přísné pravidla a kontroly

EU chce vědět, že se peníze použijí správně. Žádá si deklarace, faktury, fotografie staveb. Když si poskytovatel grantů vezme peníze, musí je zdokumentovat. To zvyšuje administrativní zátěž.

Kapacity na trhu

Když najednou všichni potřebují stavební firmy, projektanty nebo inženýry, jejich ceny stoupají a kapacity se zaplňují. Česko konkuruje svým projektům sám se sebou — je víc poptávky než nabídky.

Staveniště s stavební technikou a pracovníky v helmách, která symbolizuje fyzickou realizaci projektů

Jak se to dá zlepšit?

Česko se toho snaží vědomě. Už se připravují projekty dopředu, aby se nestaly překvapením. Některé kraje si zakládají své projektové kanceláře, které se starají o přípravu a realizaci. To není nic závratného, ale je to správné směr.

Druhá věc je zjednodušení procesů. Kdy EU nebo stát mohou zrychlovat schvalovací lhůty, pomáhají. Třeba u energetických projektů nebo školství už vidíme, že se věci pohybují rychleji, když je to označené jako priorita.

A třetí — lepší komunikace. Ne všechny obce a regiony vědí, na co si fondy mohou vzít. Jsou na to programy na podporu, ale někdy se do nich nedostane ani informace. Když víš, že si můžeš vzít peníze na obnovu školky nebo energetiku, začneš je hledat.

Tým kolem stolu s dokumenty a strategickými plány, diskutující o projektovém řízení

Co bude po roce 2027?

„Absorpční sazby nejsou jen číslo v tabulce. Jsou to skutečné projekty — silnice, které se staví, školy, které se renovují, lidé, kteří dostávají školení. Když se fondy neabsorbují, zůstávají ty projekty neuskutečněné.”
— Ekonom z Institutu pro evropské politiky

Po roce 2027 začíná nové rozpočtové období. Česko si bude moci vzít znovu balík miliard, ale znovu bude čelit stejným výzvám. Klíčové je, aby se učilo z chyb. Pokud teď neinvestujeme do kapacit a projektů, která budou připravená do 2027, bude nám to chybět v příštím období.

Zároveň se mění i zaměření EU. Nový cyklus (2028–2034) bude klást větší důraz na zelenou transformaci a digitalizaci. To znamená, že budeme potřebovat projekty na solární panely, elektromobily, inteligentní sítě a datová centra. Česko to zvládne, ale musí si uvědomit, že konkurence bude ostřejší a peníze se budou distribuovat na základě připravenosti.

Závěr: Peníze jsou tu, ale…

1

Absorpční sazby jsou problém , ale nejde o to, že bychom si peníze nevzali. Spíš o tom, že je nerealizujeme dostatečně rychle.

2

Administrativa je překážka , ale není ji možné zcela obejít. EU chce zajistit, že se peníze použijí správně.

3

Řešení existují — lepší plánování, zjednoduší procesy a informovanost. Jsou to dlouhodobé investice do kapacit.

4

Na co se zaměřit? Na projekty, které jsou už připravené. Na školství, energetiku a infrastrukturu. To jsou oblasti, kde se rozumí pravidlům.

Chceš vědět víc o tom, jak se konkrétní operační programy fungují? Nebo jaké projekty se teď financují? Pokračuj v čtení našich souvisejících článků.

Poznámka k článku

Tento článek je výhradně informativní a má za cíl vysvětlit koncept absorpčních sazeb a jejich dopad na Česko. Údaje jsou založeny na dostupných veřejných informacích a zpracování dat Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Eurostat. Konkrétní čísla o absorbci se mohou měnit dle nejnovějších zpráv. Tento obsah není investičním poradenstvím ani právní radou.